Lidskou činností vznikla v Evropě poušť
Již ve 13. století zde byla bohatá lesní půda, kterou však lidé začali kácet pro svou potřebu, aby zde stavěli doly na těžbu stříbra a olova. Kolem táborových ohňů ale koluje i další příběh o této lokalitě – a sice, že ďábel, který potřeboval zakopat stříbrný důl v písku, v tom měl prsty.
Poušť se od poloviny 50. let postupně rozvíjí – opět lidskou rukou. Objevují se zde keře, borovice a břízy, vysazené v podstatě v jeho západní části. Na počátku 19. století zde bylo 150 km2. Dnes má skromných 33 kilometrů čtverečních, ale písek dosahuje hloubky 70 metrů! Od počátku 21. století se vynakládá úsilí na ochranu pouštního klimatu a jeho obnovení, v zásadě na ochranu tohoto překvapivého zázraku, ale především kvůli cestovnímu ruchu.
Saharský prostor a duny
Protože nikdo nevěděl, jak definitivně využít tento prostor, začaly se zde na začátku posledního století připravovat ozbrojené síly. A v dobách 2. světové války polní maršál Erwin Rommel a jeho německá jednotka Afrikakorps cvičili strategické manévry před nástupem do Afriky na válečnou frontu. Dokazují to zbytky vojenských bunkrů. Nejpozoruhodnější popularitu však získala Błędowská poušť, když se objevila v populárním tříhodinovém celovečerním filmu Faraon. Kompletní pouštní film se zde natáčel v roce 1966.
I zde uvidíte fata morgánu
Píše se rok 1924 a botanik Kazimierz Piech vidí v odděleném prostoru modré jezero – ale pravdou je, že zde žádné jezero není a nikdy nebylo! Návštěvníci zde několikrát podrobně popsali optický zázrak nebo spíše iluze, a nejvíce jich bylo v 60. letech minulého století. Kompletní příběh dostal působivý prostor v tisku. Navíc zde lze zažít písečnou bouři – což k poušti prostě patří. Nicméně v Evropě nemá poušť co dělat…
Místo ožívá díky flóře a fauně
S ohledem na nádhernou zeleň musím říci, že se zde vyvíjí přes 350 jedinečných druhů rostlin. Mezi ptačími obyvateli najdete skřivana lesního, včelojeda lesního a ledňáčka říčního. V písku se tu a tam mihne ještěří ocas a je běžné, že na procházce uvidíte mnoho hadů a užovek obojkových.
Třešničkou na dortu, konkrétně spojenou s Błędowskou pouští, je Polská Sahara, která náhodou organizuje a sponzoruje africké výukové programy v Krakově, kde se ochutnává konvenční africká strava a promítají se zde dokumenty o Dark Landmass.
Zdroje info: kudyznudy.cz, cestujeme.cz
Náhledové foto: Wikimedia commons,
