Lebka neandertálské ženy z jeskyně Šáridar v Iráku dostala tvář. Od lidí se zase tak moc nelišila

V severním Iráku v oblasti Kurdistánu, v řídce osídleném pohoří Zagros se nachází jeskyně Šánidar. Jedná se o významnou archeologickou lokalitu. V 60. letech minulého století tu bylo objeveno celkem devět koster neandertálců, jejichž stáří je odhadováno na 60 000 až 80 000 let. Zajímavý byl způsob jejich pohřbení a ještě zajímavější je rekonstrukce tváře jedné z koster.

Rituální pohřbívání

Jeskyni Šánidar se přezdívá Květinová, a to právě kvůli kosterním pozůstatkům neandertálců, kteří v této lokalitě žili. Respektive proto, jakým způsobem byli ukládáni k poslednímu odpočinku. Neandertálci velmi pravděpodobně dodržovali pohřební rituál, kdy mrtvoly, které v hrobě ležely na levém boku se skrčenýma nohama, obložili velkými kameny a nejspíš i květinami, jak dokládají shluky pylových zrn vedle jedné z těchto koster. Součástí obřadu byla snad i hostina, o čemž svědčí úlomky zvířecích kostí okolo.

Pohoří Zagros. Foto: Ninara, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Zagros_mountains.jpg

Rekonstrukce lebky

Nejzachovalejší a nejúplnější kostru neandertálce vědci využili k rekonstrukci tváře její majitelky. Z dnešního pohledu je to příslušnice vyhynulé lidské linie, jejíž geny ale homo sapiens sapiens nese. Tato žena, označena jako Šáridar Z, zemřela asi ve věku 40 let. Vědci naskenovali a opětovně sestavili její zploštělou lebku.

Přestože lebky neandertálců a lidí se liší, protože neandertálci měli velké nadočnicové oblouky, tak znovu vytvořená tvář ukazuje, že tyto rozdíly nebyly příliš výrazné. Z tohoto důvodu je snadnější pochopit, proč docházelo ke křížení lidí a neandertálců. Byli si totiž hodně podobní.

Neandertálci byli empatičtí a přemýšliví

Když někoho nazvete neandertálcem, tak toto slovo má takový pejorativní nádech. Přitom postupem času vědci zjišťují, že neandertálci velmi pravděpodobně přemýšleli o smrti a o tom, co následuje po ní,  a to způsobem, který se moc nelišil od homo sapiens. Byli to emocionálně vyvinutí tvorové, kterým byla blízká empatie. Svědčí o tom kostra muže-neandertálce z jeskyně Šáridar, která jevila známky výrazného tělesného postižení a anomálií. Přesto se tento jedinec dožil asi 40 až 50 let. Dokazuje to sounáležitost neandertálské tlupy.

Zdroj: https://www.iflscience.com/best-preserved-neanderthal-skeleton-in-over-25-years-found-in-flower-funeral-cave-74024, https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0%C3%A1nidar

Jeskyně Šáridar. Náhledové foto: Chošhat, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Shanidar_Cave0.jpg