Kubismus v Čechách má jedno světové unikum

Kubismus je v myslích mnoha z nás spojen zejména se jmény slavných malířů, zejména pak Picassa. Pravě on maloval obrazy, na nichž jsou postavy a objekty poměrně volně složeny v celek z uspořádaných geometrických obrazců.

Šlo o malířský trend avantgardy, který naši kulturu obohatil na konci první dekády 20. století ve Francii. Ovšem o využití kubistických myšlenek v architektuře se obvykle už tolik nemluví. V tomto ohledu je naše vlast čestnou výjimkou.

Za Černou Madonou Josefa Gočára

A vypravit se za ním můžeme hned do srdce Prahy, kde stojí Dům U Černé Matky Boží (konkrétně na křižovatce ulic Celetná a Ovocný trh). Právě tento dům je ve světě uznáván jako stěžejní kubistické architektonické dílo. A to přitom šlo o stavbu tak trochu na truc.

Zdroj obrázku: commons.wikimedia.org

Vznikl v roce 1912 podle návrhů architekta Josefa Gočára. Cesta k pražanům však nebyla jednoduchá. První návrh se zdál městské radě příliš moderní – nelíbila se jim velká okna, málo šikmá střecha… A Gočár? Ten jednoduše přidal na kubismu. Objevila se tak lomená okna anebo opravdu robustní geometricky obtažený vchod. A tahle verze se už kupodivu zalíbila.

A to je dobře. Mimochodem, víte, že uvnitř najdete mimo jiné také působivé schodiště a v prvním patře se dodnes dochovala kavárna, jež se jako jediná kavárna na světě může pochlubit dokonale kubistickým interiérem? Ano, je to Grand Café Orient.

Název dala domu socha Panny Marie s dítětem, zabudovaná do rohu budovy. Ta se nacházela v původním barokní měšťanském domě, jež dříve patřil rytířskému rodu Granovských z Granova.

Ze ještě větší porcí kubismu

Pro další ukázky kubistické architektury však nemusíme chodit daleko. Na Václavském náměstí se totiž nachází nachází Adamova lékárna. Jde o dílo jiného významného kubistického architekta – Emila Králíčka. Tady je patrná spíše inspirace exotickým uměním.

Zdroj obrázku: commons.wikimedia.org

A pokud byste tudy šli v noci, zjistili byste, že uličku za ní osvětluje nádherná kubistická lucerna. Vypadá jako složené z kamene, který předtím někdo ve zlosti rozbil na kousky.

Na Spálené ulici se pak nachází další stavba navržená Emilem Králíčkem – činžovní Dům Diamant. I on vznikl v roce 1912. A ve stejné době vznikl ve stejném stylu pod rukama architekta Josefa Chochola Trojdům na Rašínově nábřeží. A zrakům milovníků kubismu by neměla uniknout ani velkolepá vila, postavená pro Bedřicha Kovařovice (Kovařovicova vila).

Minout byste neměl ani rondokubismus

Po vypuknutí první světové války to vypadalo, že na nový styl všichni zapomněli. Pak se však objevila novinka – rondokubismus ve 20. letech. Stěžejní prací z tohoto období jsou určitě učitelské domy na Krásnohorské ulici. Za jejich návrhem stojí Otakar Novotný. A svou Legiobankou (budova Banky československých legií) v ulici Na Poříčí přispěl do pokladnice tohoto stylu i Josef Gočár.

A jak tento styl poznat? Především podle odklonu od oblíbených trojúhelníků a pyramid, které nahradily mnohem „přívětivější“ tvary – kruhy, koule a válce. Vžil se pro něj také název české art deco.

Zdroj náhledového obrázku: commons.wikimedia.org