Králova hole spojuje tři regiony

Patří k nekrásnějším výhledovým místům Slovenska, znát ji můžete především z příběhů o hrdinném Jánošíkovi, a pokud byste ji chtěli navštívit osobně, musíte se vydat do východní části Nízkých Tater. Řeč je o Králově holi (Kráľova hoľa).

I když se tyčí do výšky téměř 2 000 metrů, odjakživa představovala přirozenou spojnici mezi regiony Horehronie, Spiš a Liptov. Vedla přes ni velmi využívaná obchodní i vycházková trasa, což dodnes připomínají i folklórní slavnosti Pod Kráľovou hoľou, které se každoročně konají v Liptovské Tepličce.

Výhled z Královy hole je opravdu mimořádný

Říká se jí také střecha Slovenska, protože v jejím úbočí pramení hned čtyři velké řeky – Hornád, Hron, Hnilec a Černý Váh. Je odsud vidět do daleka, čehož podle pověstí využíval i nejznámější slovenský zbojník Jánošík, který tu také nechal do kamene vyrýt jména všech svých členů družiny. Dnes bychom zde ten slavný kus skály však hledali marně. To s údajným hodovním kamenným stolem krále Matyáše Korvína budeme mít větší štěstí. Chybí jen nápis, který tu v 15. století údajně zanechali členové jeho družiny.

Kudy nahoru? Možností je více

Samotu a klid tu nehledejte, koneckonců jde o jednu z nejvyhledávanějších turistických tras Nízkých Tater. Nejdelší stezka nahoru vede z obce Liptovské Tepličky, o něco kratší výstup vás pak čeká z Telgártu, Šumiac, Vernáru či Spišské Bystré.

Existují i organizované výstupy, například ten, pořádaný u příležitosti SNP Sportovním klubem Hořec z Liptovské Tepličky. Povinná výbava je jednoduchá: placatka alkoholu. Termín bývá v červnu, ale musíte si přivstat. Začíná se totiž už v sedm. Cesta je proložená množstvím zastávek, během nichž se načínají právě povinné vstupenky. Do Šumiac totiž musíte přijít takříkajíc na sucho. A to bývá v některých letech opravdu výzva. Podle organizátorů se to však zatím pokaždé podařilo.