Kounovské kamenné řady padly za oběť nedostatečné památkové ochraně

Mohly patřit k největším megalitickým stavbám na našem území. Místo toho kamenné řady u Kounova zabírají dnes sotva třetinu své původní rozlohy. Mnoho z nich totiž skončilo na stavbách, případně nenávratně pohřbeno na pozemcích zemědělců.

Nebýt místního učitele Antonína Patejdla, dost možná by se na kounovské kamenné řady zapomnělo. Všiml si jich v roce 1943, pečlivě všechny kameny spočítal a zakreslil. Uvědomil si, jak unikátní tahle památka může být. Vždyť jejich kořeny zcela jasně sahaly do prehistorických dob.

Zdroj obrázku: commons.wikimedia.org

Kounovské kamenné řady ochranu nedostaly

Při své práci Patejdl zjistil, že se na místních pozemcích nachází před dva a půl tisíce kamenů. A to nejenom uspořádaných v řadách, ale i zcela volně mimo jakoukoliv formaci. Snažil se celý areál dostat pod ochranu Památkového úřadu v Praze, to se mu však bohužel nepovedlo. Bohužel šlo o velmi ceněný křemencový materiál a to zejména na stavbách nebo ve sklářských provozech. A ani lesní zemědělská činnost nebrala na prehistorické památky ohled.

Podle vzpomínek místních obyvatel se tu nacházely kameny až 1,5 metru vysoké, přičemž větší část z nich byla cíleně uspořádána do několika kruhů a půlkruhů. Dnes už jsou k vidění jen jednotlivé kameny, z nichž ty největší nepřesahují výšku 60 centimetrů, a žádné ornamentální obrazce tu už nenajdete.

K čemu kameny sloužily, dodnes nevíme

Teorií je hodně – někteří mluví o vymezení hranic pozemků, jiní o rituálních pohřebištích. Mluví se rovněž o přijímání elektromagnetického záření a dalších energií. Právě proto sem míří i milovníci záhad a tajemna. Někteří tu prý cítí pozitivní energii, jiní negativní. A ještě jiní vidí v kounovských megalitech pravěké hodiny a kalendář v jednom.

Zdroj náhledového obrázku: commons.wikimedia.org