Kolik měla bláznivá Viktorka vlastně dětí a jak to s ní bylo doopravdy

Jen málokterá postava z děl Boženy Němcové bývá zmiňována tak často, jako právě nešťastně zamilovaná Viktorka z Babičky. „Ječíš jak Viktorka u splavu“ – kdo z nás tuhle větu v dětství někdy neslyšel?

A protože je teď Staré Bělidlo u České Skalice na Královéhradecku kvůli koronavirovým nařízením zavřené, pojďme si připomenout alespoň osud jedné z jeho obyvatelek.

Bláznivá Viktorka nebyla fikcí, Božena Němcová si k ní však leccos přikreslila

Její pravé jméno bylo Viktorie Židová. V roce 1792 se narodila v Červené Hoře, kterou najdeme poblíž Náchoda. Vedla jednoduchý a prostý život – sama podle dobových svědectví i poněkud jednodušší byla. Ve dvaceti letech zamilovala se do vojáka. Až potud příběh souhlasí. Souhlasí i to, že se Viktorka za svým milovaným vypravila.

Brzy se však vrátila zpět. Ale ne do domu svých rodičů, nýbrž do okolních lesů a polí. Otcem jejího novorozeněte se však nestal onen voják, ale mnohem spíše statkář, u něhož až do svého pomatení sloužila, anebo některý z jeho čeledínů. Osud tohoto dítěte však byl stejně tragický jako v knize. I když ho neutopila, jako v knize, ale hodila do blízké rokle. Za svůj se dočkala i odsouzení, ale úřady ji brzy propustily. Neuměla prý totiž pochopit, co spáchala.

Zdroj obrázku: commons.wikimedia.org

Druhé dítě bylo svěřeno do péče úřadů

Když bláznivá Viktorka otěhotněla podruhé, hlídali si ji už lidé z okolí lépe. Druhým dítětem byl syn, kterého jí prakticky ihned po narození odebrali. Bohužel však žil pouze několik dní.

A Viktorka? Té to bylo nejspíš jedno. Už byla stárnoucí žebračkou, která se toulala krajem a čas od času se nad ní někdo smiloval. Svou smrt našla v jeskyni v Dubině pod Žernovem a to v roce 1868. Pohřbena je ve svém rodišti.

Zdroj Náhledového obrázku: commons.wikimedia.org