Kokořínský důl: Přírodní rezervace nabízí pohledy na zajímavé krásy přírody i vzpomínky na naše dávné předky

Od města Mělníka je přírodní rezervace Kokořínský důl vzdálena asi patnáct kilometrů. Je to místo, do kterého rád zavítal český romantický básník Karel Hynek Mácha. V jeho době se tu pohybovala jen hrstka poutníků, což se nedá říct o současnosti. Dnes je Kokořínský důl vyhledávaným cílem výletníků. Ti, kdo si chtějí zdejší krajinu vychutnat v klidu, by sem měli zajet na podzim, kdy se listí stromů barví do žluté a červené barvy a turistů již tu není tolik jako v hlavní letní sezónu.

Kokořínský důl

Přírodní rezervaci Kokořínský důl tvoří ji kaňonovité údolí, kterým protéká potok Pšovka, a pískovcové skály, jež ve druhohorách byly součástí dna pradávného moře. Když voda z moře ustoupila, na pískovec působilo přirozené zvětrávání. Tímto vznikly velmi zajímavé přírodní tvary – skalní okna a brány, pokličky i voštiny, jež zde k vidění.

Dávné osídlení kmenem Pšovanů

Oblast Mělnicka byla osídlena už v mladší době kamenné. Po příchodu Slovanů na naše území a před vznikem knížectví Přemyslovců zde žil kmen Pšovanů, ze kterého podle kronikáře Kosmase, pocházela svatá Ludmila, babička svatého Václava. Na náhorní plošině nad údolím Pšovky si zde v 8. století Pšované vybudovali hradiště zvané Hradsko, chráněné z jedné strany strmými pískovcovými stěnami spadajícími do Kokořínského dolu.

Hradiště mělo kamenné opevnění a jeho součástí byl dvorec velmože i běžná stavení a pohřebiště. Hradební valy zasahovaly až na území dnešní stejnojmenné obce.  Je také dost možné, že právě v místě Hradsko se nacházel hrad Canburg, který se v roce 805 neúspěšně pokoušelo dobýt vojsko franckého krále Karla I. Velikého.

Foto: Ben Skála, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Koko%C5%99%C3%ADnsk%C3%BD-d%C5%AFl-cedule-p%C5%99i-vstupu-do-rezervace-od-obce-Koko%C5%99%C3%ADn2018.jpg

Vzpomínky na dávné Slovany

Pokud se tedy budete pohybovat po přírodní rezervaci Kokořínský důl a vychutnávat si přírodní zajímavosti, můžete si v mysli představovat, jak to zde mohlo vypadat v 8. až 13. století, kdy hradiště Hradsko plnilo svou strážní funkci. Od té doby je místo pusté a postupně zarůstalo vegetací a chátralo. V 1. polovině 19. století byly kamenné valy rozebrány a z náhorní plošiny se stala zemědělská půda. Vzpomínky na dávné naše předky obývající zdejší kraj jen umocňují zážitek z pěkné přírody, která se v Kokořínském dole nachází.

Zdroj: Václav Vokolek: Cesty za horizont: Podzim

Skály v Kokořínském dole. Náhledové foto: Aktron / Wikimedia Commons https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Koko%C5%99%C3%ADnsk%C3%BD_d%C5%AFl,_sk%C3%A1ly.jpg