Jogurt a jeho cesta na náš stůl: Od starověkých tureckých kmenů až k jogurtu s ovocem od Radlické mlékárny

Mnohé potraviny bereme jako samozřejmost, která v našem jídelníčku nesmí chybět. Platí to i o jogurtech, jež patří mezi oblíbené svačinky dětí i dospělých. Málokdo ale už ví, že původně byl jogurt prodáván v lékárnách jako lék na zažívací potíže. Jeho historie ale sahá daleko do starověku. Jakou cestu tento kysané mléčný výrobek ušel, než se dostal do českých domácností?

Z Turecka do Evropy

Už starověcí turečtí nomádové znali jogurt. K jeho výrobě ale přišli nejspíš náhodou. Na svých cestách z místa na místo převáželi mléko ve vacích z ovčích nebo kozích kůží. Z nich se od mléka uvolňovaly bakterie mléčného kvašení. Ty měly na svědomí to, že se z mléka stal kysaný produkt – jogurt. Turci ho označovali slovem yoğurtmak. Těžko říct, jestli si lidé už tenkrát uvědomovali význam bakterií mléčného kvašení pro přípravu jogurtu.

Turci ale pravděpodobně nebyli první, kteří výrobu jogurtu znali. Už lidé v neolitu v oblasti Mezopotámie v době před 5 000 lety př. n. l. věděli, jak ho připravit. Bylo to v době, kdy došlo k domestikování zvířat produkujících mléko. I zde k fermentaci mléka bakteriemi mléčného kvašení došlo nejspíš opět náhodou. I starověcí Řekové znali výrobek podobný jogurtu, který označovali jako oxygala. Konzumovali ji s medem.

Evropa si musela na příchod jogurtu počkat do 16. století. Prvně se tento mléčný výrobek dostal do Francie na dvůr krále Františka I. Francouzského, jenž udržoval poměrně přátelské styk s Osmanskou říší. Jogurt králi pomohl od žaludečních problémů.

Barcelona a společnost Danone

Až do 20. století se jogurt vyráběl po domácku, a to především v oblasti Řecka či Bulharska. V západní Evropě jogurt moc známý nebyl. Z řecké Soluně také pocházel zakladatel první továrny na výrobu jogurtů – Issac Carasso (1874-1939). Ten se po balkánských válkách v roce 1916 odstěhoval i s rodinou do Barcelony.

Zde začal jogurt nejprve prodávat jako lék na zažívací potíže prostřednictvím lékáren a v roce 1919 založil společnost, která se věnovala tovární výrobě jogurtu. Pojmenoval ho Danone, což byla katalánská zdrobnělina křestního jména jeho syna Daniela. Ten po něm potom rodinnou firmu převzal a expandoval do Francie.

Radlická mlékárna. Foto autor: Alena Pokorná; https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Radlick%C3%A1_ml%C3%A9k%C3%A1rna_(06).jpg

Radlická mlékárna a ovocný jogurt

Zakladatelem Radlické mlékárny byl v roce 1872 Karl Kirschner (1823-1901), česko-německý židovský podnikatel, který vlastnil statek v Lochkově. Ten je od roku 1974 městskou pražskou čtvrtí. V Radlicích koupil Kirschner od správy schwarzenberského panství budovu statku a přestavěl ji na soukromou mlékárnu – Parní mlékárna správy statku Radlice. Rodinnou firmu pak převzal syn Otto Carl Kirschner, jenž nechal vybudovat naproti smíchovskému nádraží novou mlékárnu.

Ta přišla v roce 1933 s novinkou Jovo – prvním ovocným jogurtem s jahodovou nebo meruňkovou příchutí, jež vznikla z ryze praktických důvodů. Ovoce na povrchu jogurtu totiž zamezovalo vzniku plísní. Firma si nechala novinku patentovat a svůj patent prodala do 15 evropských států.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Radlick%C3%A1_ml%C3%A9k%C3%A1rna; https://cs.wikipedia.org/wiki/Karl_Kirschner; https://en.wikipedia.org/wiki/Isaac_Carasso

Jogurt. Náhledové foto: Pixabay