Jednu z nejstarších pivnic najdete v Polsku
Umíte si představit, že byste si dopřávali orosený půllitr lahodného piva na stejném místě jako váš tatínek, dědeček, pradědeček a další pra-pra-pra-prapředci? Tak v polském městě Vratislav se vám to opravdu podařit může. Místní pivnice totiž funguje nepřetržitě už od roku 1273.
A kde ji hledat? Možná vás to překvapí, ale korbel lahodného moku si můžete dopřát v suterénu Staré radnice. V průvodních je uvedena jako Piwnica Swidnicka, což by vás nemělo překvapit, protože svůj název dostala podle dolnoslezského města Swidnica (Svídnice).
Tam, kde se pivo valí tunelem…
V samých začátcích své existence nebyla Piwnica Swidnicka ničím výjimečná. To se však změnilo v roce 1519. Tehdy byl totiž vybudován z nedalekého pivovaru (nacházel se v protějším domě) až do jejího sklepa dlouhý tunel, kudy putovaly sudy s pivem z výrobních prostor prakticky bez zdržování až k žíznivým štamgastům. Šlo tehdy o poměrně unikátní počin, na který se chodili dívat lidé z blízkého i dalekého okolí.
Piwnica Swidnicka – jak vypadala v 18. století?
Při návštěvě této unikátní dodnes funkční pivnice se můžete rozpomenout i na její mnohdy opravdu nevšední historii. Nejbarvitěji nám ji líčí záznam z městské kroniky z roku 1731. Věřili byste, že už tehdy existovala nějaká hospodská kultura, která zakazovala hostům Piwnice Swidnické hrát karty a nadávat? A to nebylo vše.
Pokud jste si objednali pivo, museli jste předem zaplatit kauci za případné rozbité nádobí. Lidová produkce hudby byla zakázána (živá vystoupení zajišťovali majitelé v úterý a v pátek) a zapovězeno je také kouření. Na schodech, vedoucích do útrob hospody, pak vždy stála prodavačka nabízející horké párky a slané housky.
V roce 1904 sem bylo zavedeno elektrické osvětlení a po rekonstrukci v roce 1939 se prý do pivnice vešlo až 700 hostů. Dnes má Piwnica Swidnicka sice o něco menší kapacitu, své návštěvníky však už v téměř žádném směru neomezuje. Takže chcete-li se vydat za trochou té pravé pivní kultury, zapište si polskou Vratislav do svého itineráře!
Opravdu ráda cestuji - většinou s kompasem v ruce, ale občas i prstem po mapě. A o všechny zajímavosti, které na cestách potkám, se s vámi ráda podělím.