Jeden císař, dva císaři… Vykání kdysi lidé „jen“ nepochopili – a přesto se udrželo dodnes

Ty nebo vy? Vykání kdysi lidé „jen“ nepochopili – a přesto se udrželo dodnes. Kdysi dávno se jedno zdánlivě všední oslovení dostalo do centra pozornosti a vytvořilo divadelní tanec mezi slůvky „ty“ a „vy“. V této složité jazykové tapiserii toho najdeme opravdu hodně – na počátku však stál vývoj oslovení římských císařů, křesťanských vládců a a vše skončilo poměrně složitou peripetií společenských změn.

Podivná geneze slova „vykání“

Kořeny „vykání“ – používání zdvořilostního tvaru „vy“ – sahají až do soumraku Římské říše. V době, kdy mocenská dynamika procházela doslova seismickou změnou, se pozdní římští císaři ocitli na takové malé jazykové křižovatce. Ale vezměme to popořádku.

V době, kdy se Římská říše potýkala s politickými proměnami, vznikla za vlády císaře Diokleciána diarchie, po níž následovala tetrarchie, kdy se o moc zdánlivě dělili čtyři panovníci. I když skutečné rozdělení moci nemuselo být zcela rovnoměrné, iluze jednotné říše byla klíčová. Vládci, známí jako „tetrarchové“, se prezentovali jako kolektiv s jednotnou vůlí. Dokonce i v záležitostech týkajících se na pouze jednoho člena se na ně lidé obraceli jako na jednotný celek, čímž zdůrazňovali (ne vždy skutečnou) jednotu své vlády a kolektivní vůle – „patrimonium indivisum“. Právě toto nedorozumění položilo základy pro „majestátní plurál“ neboli „majestatis pluralis“.

Foto: Pixabay

V raném středověku se z toho stalo takové malé jazykové nedorozumění. Bezmyšlenkovité přijetí slůvka „vy“ tak vedlo k přenesení plurálové formy oslovení i na raně křesťanské panovníky. A to i přesto, že tito vládci měli již individuální autoritu (a žádné spoluvládce – prostě jeden král a dost, aby se tak řeklo).

Posvěceno shůry a navěky

Navíc tohle majestátně znějící množné číslo našlo svého raného zastánce i v papeži Řehoři I., známém jako Řehoř Veliký (590-604), který o sobě rád mluvil právě v množném čísle. Není divu, že se tahle zvláštnost tak rychle uchytila (a dodnes nám zůstala).

 

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vyk%C3%A1n%C3%AD, https://en.wikipedia.org/wiki/Tetrarchy

Náhledové foto: Pixabay

Opravdu ráda cestuji - většinou s kompasem v ruce, ale občas i prstem po mapě. A o všechny zajímavosti, které na cestách potkám, se s vámi ráda podělím.