Italské město Longarone vstalo po ničivém tsunami jako Fénix z popela. Na hřbitově tu ale leží téměř 2 000 obětí této katastrofy

Když se z Benátek vydáte po silnic A27 na sever, dojedete po sto kilometrech do města Longarone v předhůří Alp. Zdejší oblast byla osídlena již v římských dobách a během první světové války se tu v roce 1917 odehrála bitva, jejímž hlavní hrdinou byl mladý poručík Erwin Rommel, pozdější německý polní maršál za druhé světové války. V Longarone se pravidelně koná Mezinárodní výstava řemeslné zmrzliny. V říjnu 1963 se tu odehrála největší katastrofa italských dějin 20. století.

Mělo to být unikátní vodní dílo

V okolí města Longarone se nachází několik soutěsek a údolí podél řek Vajont a Pieva. To inspirovalo italskou firmu SADE k vypracování projektu na stavbu přehrady v údolí řeky Vajont, ze které by bylo možné zásobovat elektřinou Benátky, Milano, Torino a Modenu. K její výstavbě došlo v letech 1956 až 1961. Ve své době se mělo jednat o unikátní dílo v podobě klenuté betonové hráze, která byla se svými 261,60 metry nejvyšší na světě.

Již v průběhu stavby se ukázaly problémy s nestabilností terénu. Ty však nevedly k tomu, aby byla výstavba přehrady zastavena. Po dokončení byla vodní nádrž v letech 1961 až 1963 několikrát naplněna a vypuštěna, což mělo eliminovat riziko sesuvu terénu v jejím okolí. V září 1963 byla přehrada naplněna až na kótu 710 metrů n. m. To způsobilo drobná zemětřesení způsobená pohybem půdy, zvuky vycházely i z přiléhající hory Monte Toc. Na tento fakt poukazovali lidé, kteří zde žili.

Přehrada Vajont v roce 1960. Foto: neznámý autor v roce 1960; https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Vajont_Diga_1960.jpg

Katastrofa nebývalého rozsahu

Dne 9. října 1963 se masa 270 milionů m³ skalnaté zeminy z kopce Monte Toc dala do pohybu a rychlostí 100 km/h zaplnila vnitřek přehrady. Tímto došlo k vytlačení vody a vzniku tsunami vysokého přes 200 metrů. Voda se přelila přes hráz a zničila vše, co jí přišlo do cesty – tedy i město Longarone, které se nacházelo pod hrází. Během chvilky zahynulo přes 1 910 obyvatel města. Přehrada zůstala zasypána do výše 400 metrů, hráz tsunami odolala. Vodní dílo je veřejnosti přístupné od roku 2002.

Muzeum Longarone Vajont

Z města toho moc nezůstalo – jen zvonice a apsida kostela v Piragu a v lokalitě Fae jsou pozůstatky vily Protti, na jejímž pozemku se nachází chráněný sekvojovec se známkami průchodu velké vlny tsunami. Město Longarone bylo znovu vybudováno s moderními budovami a zdejší muzeum Longarone Vajont chronologicky sleduje jeho historii pomocí rozsáhlé sbírky historických obrazů, nálezů, svědectví a filmů. Muzeum je otevřené do 10. prosince 2023 od úterý do neděle v čase 9:30 až 12:30 a 15:00 až 18:00 hodin. Dospělí zaplatí za lístek 6 euro (asi 144 Kč) a děti 4 euro (asi 96 Kč).

Zdroj: https://www.attimidistoria.it/info-e-orari; https://it.wikipedia.org/wiki/Longarone

Longarono po ničivém tsunami 9. října 1963. Náhledové foto: Ispettorato Vigili del Fuoco  https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Vajont1963_5.jpg