I Česko má svůj stát ve státě, tedy alespoň historický

Albrecht z Valdštejna byl opravdový vizionář. A kdyby nezemřel předčasně v Chebu díky císařově příkazu, určitě by se na tváří české krajiny podepsal ještě mnohem výrazněji, než se mu to během jeho krátkého života povedlo.

Za své sídlo, nebo spíš centrum své soukromé říše, si zvolil Jičín. V jeho době se mu začalo říkat Terra felix alias Šťastná země. Šlo vlastně o stát ve státě, doslova vyňatý ze zemských desek. Měl svůj vlastní berní, lenní i soudní systém, razily se tu speciální mince a pro kulturu, obchod i řemeslo tu byly doslova ideální podmínky. |není divu, že se Albrecht z Valdštejna nejvyšší mocnosti znelíbil…

Město i krajina jako jeden celek

Stavby tu nevznikaly samostatně. Měla je pod palcem stavební kancelář, v jejímž čele se nejvýrazněji prosadil architekt a malíř Niccolo Sebregondi. Snažil se o maximální propojení města a jeho okolí, a to nejenom vizuálně, ale také po stránce ideové. Můžeme se jen dohadovat, jak by celý projekt vypadal, kdyby ho býval Albrecht stihl dokončit.

Zdroj obrázku: commons.wikimedia.org

Dnes tak můžeme obdivovat zejména jičínský zámek, jakožto symbol světského bohatství a ambicí. Duchovní sféru pak zastupuje kostel sv. Jakuba Většího. Původně mělo jít dokonce od katedrálu. A není bez zajímavosti, že jeho střechou prochází krajinná přímka, spojující všechny významné světské i duchovní stavby v Jičíně a jeho okolí. Celkem měla mít sedm kilometrů, ale ne všechny stavby byly nakonec realizovány – například nedaleký kopec Veliš měl hostit kostel a klášter.

Linie jičínské krajiny

Prvků komponované barokní krajiny je tu opravdu hodně. Ovšem Albrecht z Valdštejna sem dokázal začlenit ještě svou vášeň pro astronomii a astrologii. Linie jičínské krajiny míří přímo k místům, kde vychází a zapadá slunce. Pokud se budete dívat na východ slunce během zimního slunovratu, projde přímo středem Libosadu a zapadne pak za kopcem Veliš, přímo v ose lipové aleje.

Zdroj náhledového obrázku: commons.wikimedia.org