Hrad a zámek v Poběžovicích: V srpnu sem můžete vyrazit na pouťové slavnosti

Ani ne dvacet kilometrů od Domažlic leží v podhůří Českého lesa městečko Poběžovice. Hranice s Bavorskem jsou odtud, co by kamenem dohodil. Před Sametovou revolucí bylo městečko kvůli své nevýhodné poloze v blízkosti hranic s imperialistickým státem na okraji zájmu. To se ale změnilo po roce 1989. Není divu, když je možné ho považovat za vstupní bránu do krásné krajiny Českého lesa. Copak zde na vás čeká zajímavého?

Ronšperk neboli Poběžovice

O Poběžovicích, respektive Ronšperku, se v souvislosti s tvrzí hovoří poprvé v roce 1359. Tenkrát patřily Zdeňkovi z Ronšperka. Jeho rod tvrz ve druhé polovině 15. století přebudoval na gotický hrad, jemuž nechyběly nezbytné hradby a příkopy. Stopy této stavby jsou dosud patrné v podobě zachovalých hlubokých sklepů a přízemních gotických místností v západní části.

Pak přechází vlastnictví hradu a panství na pány z Gutštejna a následně na pány ze Švamberka. Jsou to samé známé české šlechtické rody. Za Švamberků se na hradě také přestavovalo, tentokrát v renesančním slohu, a to zejména v části východního křídla dnešního zámku.

Konfiskace po Bílé hoře

Jenže přišla doba pobělohorská a majetek byl Švamberkům za účast v protihabsburském povstání zkonfiskován. V té době Poběžovice mimo jiné statky totiž vlastnili dědicové Petra II. ze Švamberka, jenž byl během povstání členem třicetičlenného direktoria, za vlády Fridricha Falckého měl funkci nejvyššího dvorního sudího a byl třetím nejbohatším šlechticem v Čechách. Bitvy na Bílé hoře se však nedožil, zemřel v září 1620. Po své smrti se musel v hrobě obracet, když jeho majetek propadl ve prospěch koruny. Jednalo se tenkrát o 5 zámků, 26 měst, 317 vesnic, 277 rybníků, dále o mlýny a pivovary. To se to s radostí konfiskovalo exekuční komisi v čele s Karlem Lichtenštejnem.

Vstupní brána. Foto: RomanM82, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pob%C4%9B%C5%BEovice_-_z%C3%A1mek_obr4.jpg

Coudenhove-Kalergi

Po Bílé hoře se na Poběžovicích majitelé poměrně rychle střídali. Na konci 17. století byl hrad přebudován na pohodlný barokní zámek. Z této doby pochází reprezentativní vstup do zámku z dnešního parku, a to i s bohatě zdobeným portálem. V polovině 19. století ho vlastnil Leopold Thun-Hohenstein, v jehož rodině působil jako učitel hudby mladý Bedřich Smetana. V 60. letech 19. století panství koupil rod Coudenhovů-Kalergi. Hrabě Heinrich jako velvyslanec v Japonsku si v této daleké zemi našel manželku, Mitsuko Aojama, kterou si do Poběžovic přivezl. Měli celkem sedm dětí. Jedno z nich byl Richard Mikuláš Coudenhove-Kalergi, první prezident Panevropské unie. Tento rod vlastnil Poběžovice až do roku 1945, kdy mu je zkonfiskoval československý stát. Ten na udržování zámku neměl zájem, takže historická pamětihodnost začala chátrat.

Pouťové slavnosti

Na lepší časy se zámku Poběžovice začalo blýskat až po roce 1989, kdy se dostal do majetku města, které zahájilo jeho postupnou rekonstrukci. Ještě je zde hodně práce k udělání, ale určitě stojí za to tuto památku zachránit, protože z architektonického hlediska je velmi cenná. Zámecký park bývá dějištěm pouťových slavností města. Letos se uskuteční v neděli 18. srpna 2024 a ponesou se ve znamení oslav 150. výročí narození Mitsuko Aoyami.

Zdroj: https://www.zamekpobezovice.cz/, mapy.cz

Hrad a zámek Poběžovice. Náhledové foto: Lubor Ferenc, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Z%C3%A1mek_Pob%C4%9B%C5%BEovice_kv%C4%9Bten_2022_(1).jpg

U nás i za hranicemi je tolik zajímavých míst, která stojí za to být navštívena. A proto vás chci s nimi seznamovat.