Hladová zeď nevznikla kvůli hladomoru, přesto se o tom ve škole stále učíme

Tuhle pražskou legendu zná asi každý. Hladovou zeď nechal Karel IV. postavit, aby dal práci (a při té příležitosti i jídlo) těm nejchudším obyvatelům Prahy, které ohrožovalo řádění hladomoru. Ale kde je pravda ve skutečnosti?

Tuto zajímavou stavbu si dodnes v našem hlavním městě můžete prohlédnout, byt se díky běhu času dočkala několika úprav. Stačí se vydat k Újezdu a zamířit ke Strahovskému klášteru. Společnost vám při této procházce budou dělat právě „zuby“ Hladové zdi. Ano, vždyť i díky tvaru své horní části dostala jméno Zubatá. Tak proč se jí dnes říká Hladová?

Co nám učebnice dějepisu neřekly

Trvalo pouhé dva roky (1360-1362) než z ničeho vyrostlo tohle impozantní dílo. Značný podíl na tom mělo použití materiálu, která byl v místě snadno dostupný – opuky. Ta se totiž na Petřínském vrchu těžila.

Zdroj obrázku: commons.wikimedia.org

Děti se škole se učí o legendě, podle níž Karel IV. nechal Hladovou zeď postavit „čistě účelově.“ Funkci měla mít jen jedinou – dala lidem práci a tím i jídlo. Skutečnost je však trochu jiná. S výstavbou se začalo už v roce 1360, ale hladomor přišel až o rok později. Je docela dobře možné, že chudina se na její výstavbě skutečně podílela, ovšem co do účelu výstavby šlo o dlouhodobě plánovaný koncept posílení městského opevnění, které mělo chránit především Pražský hrad.

Hladová zeď v průběhu času

Původní plány byly velkolepé – čtyři metry na výšky, dva na šířku. Cimbuří, ochoz, osm věží i předsunuté střílny (bastiony). Ty poslední se však bohužel nedochovaly, víme jen o základech jednoho z nich, na nichž dnes spočívá kupole Štefánikovy hvězdárny.

Hladová zeď je dnes také mnohem „děravější“ než v době svého vzniku, protože období míru si zkrátka žádala více použitelných bran (některé jsou dnes opět zazděné). Mimochodem znovu ji nechala řádně opevnit až Marie Terezie.

Zdroj náhledového obrázku: commons.wikimedia.org