Halštat a solný důl – co tady ještě vidět
Město Halštat najdeme v Rakousku, a to na Halštatském jezeře v regionu Salzkammergut, který byl z historického hlediska velmi významným centrem těžby soli. První sůl tu byla dobývána už v období 3 000 let před naším letopočtem a transportována až k Baltskému a Středozemnímu moři
Dnes jde o jednu z nejoblíbenějších turistických destinací Rakouska. V roce 1997 byl Halštat zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO, takže rozhodně stojí za návštěvu.
Halštat – nenechte se odradit negativy
Centrum města tvoří domy, nahloučené na sebe. Aby ne, když na jedné straně utlačují Halštat vody jezera a na druhé strmé horské svahy. To je také důvod, proč je celé město tak malé a doslova těsně přilepené k halštatskému novogotickému evangelickému kostelu se štíhlou věží, kterou lze vidět na všech pohlednicích a fotografiích z této oblasti.
O něco výš najdete katolický kostel a malý hřbitov s neobvyklou kaplí. Zdobí ji totiž asi 1200 lidských lebek, obvykle vybavených jménem a datem smrti. Jedná se o pozůstatky mrtvých, které sem byly z blízkého hřbitova přesunuty (vždy asi deset let po pohřbu), což pomáhalo zachovat kapacitu hřbitova i pro další potřebné.
Věděli jste, že: domy v Halštatu jsou na sebe natěsnány tak hustě, že některé jsou přístupné pouze z hladiny jezera?
Na výpravu za solným dolem
Přibližně 500 metrů nad městem se nachází vyhlášený solný důl Salzwelten Hallstatt, ke kterému se snadno dostanete pěšky – ovšem můžete se také svézt. Výstup nahoru trvá v průměru přibližně 1 hodinu, ovšem ke vstupu do samotného dolu je to pouhých 20 minut.
Cestou minete četná archeologická naleziště, mimochodem také velký hřbitov s bohatým vybavením hrobů z doby železné a bronzové. Odtud pochází pojem „Halštatská kultura“. Tyto cenné nálezy lze dnes spatřit například v muzeu v Halštatu nebo v přírodovědeckém muzeu ve Vídni.
Do samotného dolu se sestupuje po dřevěné skluzavce a potřebovat budete helmy (k zapůjčení na místě). Prohlídky samotné jsou celkem rychlé, ale o to zajímavější. Nehodí se však pro klaustrofobiky, místy jsou totiž tunely opravdu hodně úzké.
Opravdu ráda cestuji - většinou s kompasem v ruce, ale občas i prstem po mapě. A o všechny zajímavosti, které na cestách potkám, se s vámi ráda podělím.