Fudži jako babička i dívka Konohanasakujahime – folklor okolo symbolu Japonska je velmi pestrý

Mezi milovníky cestování se asi nenajde nikdo, kdo by tenhle kus Japonska neznal. Jeho charakteristický kuželovitý vrchol se totiž vyskytuje snad na každém „lepším“ suvenýru a běží-li v televizi nějaký dokument o Zemi vycházejícího slunce, pak v něm královna všech hor rozhodně nesmí chybět.

Evropan leckdy nechápe, co na Fudži vlastně Japonci mají. Že je to jejich nejvyšší hora? No dejme tomu, ale má výšku jen 3776 metrů nad mořem. To je toho. A že vypadá na obrázcích dobře? To naše Sněžka taky, a přece z toho neděláme takový tyjátr. Pro vysvětlení je třeba jít mnohem hloub.

Bývalá sopka už dnes okolí neděsí

Už ne každý ví, že Fudži je vlastně vulkán, a to stále aktivní, byť naposledy vybuchl v roce 1707 (označení bývalá se tak nezakládá úplně na pravdě, byť se často používá). Tehdy sopečný prach dolétl až do historického Eda. Její první výbuch pak podle dostupných indicií nastal někdy mezi 8-10 tisíci lety.

Zdroj obrázku: Pixabay.com

Asi si umíte představit zděšení, které mezi obyvateli sopka dštící oheň vyvolala. Není tedy divu, že nejuctívanější božstvem, které se k Fudži váže, je krásná dívka jménem Konohanasakujahime. Umí prý totiž soptícího velikána od výbuchů hněvu odradit. A na důkaz této „smlouvy“ nechává každý rok na úpatí Fudži rozkvést sakury.

Hora, ale vlastně tak trochu babička

A odkud se vzal název Fudži? Některé prameny odkazují na podobnost s japonskými výrazy pro oheň nebo nesmrtelnou horu. Nám se však více líbí verze, která hledá základ jejího jména ve slově „fuči“. To neznamená nic jiného, než babička. A když se na Fudži podíváte v zimě nebo na jaře, mohou vám skutečně sněhové jazyky připomínat bílé vlasy.

Ať tak nebo tak, jazykovědci se na zdůvodnění zatím neshodli, takže se každý může držet té teorie, která se mu líbí nejvíce.

Zdroj náhledového obrázku: Pixabay.com