Faraonova kletba: Mají se archeologové bát otevření egyptských hrobek

Egypt je oblíbenou turistickou destinací. Svou pověst atraktivního místa ke trávení volného času o dovolené získal nejen díky mořské vodě v tyrkysové barvě a písečnými plážemi, které lákají k provozování vodních sportů, šnorchlování či obyčejného koupání. Tato severoafrická země je také kolébkou jedné z nejstarších civilizací na světě, jež za sebou zanechala spoustu zajímavých pamětihodností. A ty rozhodně stojí za vidění. Ostatně archeologové zde nacházejí stále nové pozůstatky tvůrčí činnosti starověkých Egypťanů. Co ale říkají na faraonovu kletbu?

Egyptská Gíza, Karnak či Luxor jsou místa, kde archeologové našli svou zemi zaslíbenou. Gíza, na okraji Káhiry, je jedno z nejznámějších archeologických nalezišť na světě s ikonickou siluetou trojice pyramid a Sfingou. Karnak najdete na kraji Luxoru, asi 700 kilometrů jižně od Káhiry. Jsou to bývalé Théby, respektive Veset, kde se nachází největší chrámový komplex v Egyptě jako kultovní středisko boha Amona. Luxor s Údolím králů je pak označován za největší muzeum světa pod otevřeným nebem.

Tutanchamonova hrobka – objev století

Nejvýznamnějším archeologickým objevem 20. století bylo nález Tutanchamonovy hrobky s neporušenou pečetí v Údolí králů nedaleko Luxoru, k němuž došlo v roce 1922. Objevil ji britský archeolog  Howard Carter, jenž pracoval pro lorda Carnarvona. Kromě značného množství pohřební výbavy faraona v podobě uměleckých předmětů byl v hrobce nalezen také nepoškozený sarkofág s mumií faraona Tutanchamona.

K nálezu hrobky došlo v listopadu 1922 a v dubnu 1923 zemřel nečekaně lord Carnarvon na následky otravy krve po bodnutí komárem. Nebyl jediný, kdo v souvislosti s ojedinělým objevem zemřel. To zavdalo podnět ke vzniku legendy o faraonově kletbě.

Údolí králů. Foto: Pixabay

Faraonova kletba

Expedici Howarda Cartera financoval lord Carnarvon také tím, že prodal exkluzivní práva na všechny informace o hrobce londýnským Timesům. Tím dal redakci novin monopol na všechna fakta, jež se objevy Tutanchamona týkaly. Možná právě tímto svým činem přivolal anglický šlechtic na sebe kletbu. Nehledejte v tom ale žádná kouzla ani čáry. Na nálezu faraonovy hrobky se chtěly přiživit i ostatní světová média. A využila toho, když lord Carnarvon nečekaně zemřel. Ihned se vyrojily v tisku různé spekulace o tom, kdo za jeho smrt vůbec může. Všechno je dobré, co zvedne čtenost deníku.

Pravdou je, že lord Carnarvon byl sužován opakovanými plicními infekcemi, a to od doby, kdy měl v roce 1903 těžkou autonehodu. Jeho tělo bylo jimi oslabeno, není proto divu, že podlehlo komářímu kousnutí. Jak víme, na objev penicilinu si lidstvo ve 20. letech minulého století muselo ještě nějakou dobu počkat.

Howard Carter, jenž žil samotářským životem, trávil ve své vile v Luxoru zimní měsíce. Jinak žil v Londýně. Zemřel v roce 1939 na rakovinu, tedy celých 17 let po objevu Tutanchamonovy hrobky. V jeho smrti opravdu není ani píď z faraonovy kletby. Proč by faraon čekal tak dlouho, než by svého objevitele zahubil?

Potenciálně škodlivé plísně

V souvislosti s faraonovou kletbou někteří lidé vyrukovali s různými spekulacemi. Prý Egypťané pod hrobkami ukládali jaderný odpad, který pak vedl k fatálním zdravotním problémům archeologů. Jiní poukazovali na údajnou existenci nápisu na hrobce, jež zněl: „Zbavím života všechny, kdo překročí tento práh do posvátného místa krále, který žije věčně.“

Pokud by se něčeho archeologové měli obávat, tak by to mohla být přítomnost škodlivých plísní, hub či mikrobů v místech, kde dělají své objevy. Při vdechnutí by je teoreticky mohly ohrozit. Zatím se však žádný takový případ nestal.

Zdroj: https://www.iflscience.com/the-pharaohs-curse-does-opening-a-tomb-really-lead-to-an-untimely-death-73959, https://cs.wikipedia.org/wiki/Howard_Carter

Náhledové foto: Pixabay