Eiffelovka oslavila jubileum. Jaká je její historie?
Tuto věž zná snad úplně každý. Když se řekne Paříž, drtivá většina lidí vám řekne, že tato dominanta k ní prostě patří. Nejde o nic menšího než slavnou Eiffelovu věž. Přitom začátky pro ni nebyly nikterak jednoduché. Dnes jde však o chloubu, na kterou nenechají Francouzi dopustit. Po světě pak existuje mnoho jejích napodobenin. Pojďme se podívat na to, jakou má tato stavba vlastně historii.
Jedna z nejnavštěvovanějších památek
Tato pamětihodnost je jedna z nejvíce navštěvovaných památek na světě. Každý rok se vydá do hlavního města Francie až sedm milion turistů. To už je pořádné číslo. Každý den pak vyhlídka na vrchu této stavby pojme asi 15 až 20 tisíc turistů. Navíc jde o stavbu, která je nejvíce napodobovaná ve světě. Jejích replik je nepočítaně. Pro obyvatele České republiky je nejznámější asi ta v Praze – Petřínská rozhledna. Její velikost je 1:5 oproti originálu. Existují však i repliky, které jsou vyšší, než je pařížská chlouba. třeba ta v Tokiu. Je vysoká 333 metrů.
Těžké začátky
Nápad na tuto stavbu se zrodil v hlavě Gustava Eiffela. Po něm má také své jméno. Již v té době šlo o významného architekta. Jde přeci i o autora slavné newyorské Sochy svobody. Věž má připomínat písmeno A. V době vzniku šlo o opravdu revoluční stavbu. Vždyť také byla postavena na počest stého výročí té Francouzské revoluce. Původně pak měla tato věž stát v Barceloně. Místní ji však odmítli. Nelíbila se jim. Poté tedy nabídl architekt skvost Paříži.
Slavnostní otevření a počáteční rozpaky
Slavnostně se věž otevírala ve velkém stylu. Tento akt doprovázela salva 21 ran. V rámci světové výstavy plnila věž funkci vstupní brány. Již první týden navštívilo věž přes 28 tisíc lidí. Vstupné činilo 5 franků. Pařížané se však potřebovali s památkou trochu sžít. Nebyla to láska na první pohled. Mnoho lidí považovalo stavbu za nevkusnou, moc nákladnou a netradiční, nehodící se k centru Paříže. Našla si i slavné a významné kritiky, mezi něž patřili například Guy de Maupassant, Émile Zola nebo Alexandr Dumas ml.
