Dny pašijového týdne – jak jdou za sebou a kdy se letos slaví červené pondělí či smetná středa?

Dny pašijového týdne – jak jdou za sebou: Velikonoce jsou nejvýznamnějším církevním svátkem, připomínají umučení a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Lidé však dávno před příchodem křesťanství slavili v tyto dny příchod jara.

Pašijový týden aneb termín Velikonoc 2023

Samotným Velikonocům předchází takzvaný pašijový nebo svatý týden. Jeho název je odvozen od latinského passio (utrpení) a také tak byly nazvány zápisky apoštolů z posledního Ježíšova týdne, česky Pašije.

Květná neděle

Připomíná Ježíšův příchod do Jeruzaléma. Lidé jej vítali palmovými ratolestmi a na památku toho se nyní zdobí kostely čerstvým květy a větvičkami kočiček a jehněd. Lidé si také nosí vlastní svazky a dávají si je posvětit. Dříve je pak rozmístili různě po domě i na pole, aby ochránily lidi i úrodu.

Modré pondělí

Oltář v kostele i kněz se odívá do modrého nebo fialového roucha. Fialová je barvou smutku. V minulosti křesťané v tento den nepracovali, hospodyním však začínal důkladný jarní úklid, který trval až do bílé soboty.

Šedivé nebo také žluté úterý

Názvy se prý odvozují podle jarního proměnlivého počasí, někdy bylo slunečno, jindy zataženo. Šedá také značí barvu pavučin, které se ten den měly vymést ze všech koutů.

Dny pašijového týdne – jak jdou za sebou a co o nich vědět Foto: Pixabay

Škaredá, sazometná, smetná nebo černá středa

V tento den Jidáš zradil Ježíše, proto škaredá jako jeho skutek. Vymetaly se komíny, což zase středě před Velikonocemi dalo název sazometná nebo černá. V tento den byste se neměli mračit, nebo vám to zůstane po celý rok.

Zelený čtvrtek

Křesťané si připomínají poslední večeři Páně. Je to také den odpuštění. Zelená je symbol naděje a nového života, kněží mají na sobě zelené roucho. V tento den zvony odlétají do Říma a vrací se až v sobotu. Dříve je nahrazovaly děti běhající po vsi s řehtačkami. Pečou se jidáše ve tvaru provazu, na kterém se Jidáš oběsil den po udání Krista. Na zelený čtvrtek byste měli jíst zelené jídlo, abyste byli celý rok zdraví.

Velký pátek

V tento den byl Ježíš zatčen, odsouzen a ukřižován a posléze uložen do hrobu. Je to den nejhlubšího půstu a smutku, křesťané se chodí modlit k božímu hrobu. Podle pohanských zvyků je velký pátek spojen s kouzly. Otevírají se například poklady, voda v pramenech se mění ve víno a podobně.

Bílá sobota

Má své jméno od dospělých novokřtěnců, kteří nosili bílá roucha a v tento den se křtili. Křesťané se celý den připravují na zmrtvýchvstání. V tuto sobotu se také končil úklid a bílilo se stavení. Hospodyně pekly beránky a mazance.

Velikonoční neděle – Boží hod velikonoční

V noci ze soboty na neděli vstal Ježíš z mrtvých. Proto se jí říká Velká noc. Následuje Boží hod velikonoční. V kostele se světily pokrmy, které pak lidé jedli a nabízeli návštěvám. Část nebo zbytky se dávaly i na pole, zvířatům a do studny, aby bylo všeho hojnost.

Velikonoční nebo červené pondělí

Do církevních svátků a tedy do Pašijového týdne nepatří, je to čistě pohanský zvyk, často se ale udává jako zakončení velikonočního týdne. V tento den chlapci pomlázkou z mladého proutí dívky omlazují a ony jim za to dávají obarvená vajíčka. Červená barva bývala dříve nejčastější, protože symbolizovala Ježíšovu krev.

Zdroje: https://radiozurnal.rozhlas.cz/modre-pondeli-sedive-utery-skareda-streda-poznejte-velikonocni-zvyky-den-po-dni-6207947, https://www.seznamzpravy.cz/clanek/velikonoce-dny-vyznam-146700, https://www.prozeny.cz/clanek/nachystejte-smetaky-i-kocicky-vite-kdy-uklidit-a-kdy-upeci-55202, https://www.ceskevelikonoce.cz/svaty-tyden/, https://prozeny.blesk.cz/barevne-dny-velikonoce

Dny pašijového týdne – jak jdou za sebou a co o nich vědět Náhledové foto: Pixabay