Delfské orákulum – věštírna, která řídila chod světa

Jeden z nejmocnějších řeckých bohů, Apollón, prý pomáhal věštkyním, které řídila Pýthie, předvídat budoucnost. Vládci, státníci i prostí lidé si do Apollónova chrámu poblíž Delf chodili pro radu už téměř tisíc let. Za tu dobu se jim od kněžek dostalo spousta rad, jak se rozhodovat.

Ve většině případů však věštkyně nechávají hodně prostoru pro vlastní překlad svých slov… Lokalita, vzdálená téměř 150 kilometrů severozápadně od Athén, se začala rozvíjet v průběhu osmého století př. n.l. A pouze málokterý významný muž se pustil do významné volby, aniž by nešel do delfské věštírny. Vliv a bohatství věštírny se tedy zvětšoval a není náhodou, že se o ní často mluví jako o omphalos (pupku světa).

Jak přelstít věštkyně

Jakkoli je popularita delfského věštění velká, Kroisos tomu nevěřil. Poslal několik poslů do Delf a další k sousedním prorokům a mezitím sám nastraží na kněžky malou past. Přestože nemůže potvrdit oprávněnost předpovědí, ale věštkyně, které vidí dopředu, by měli znát současnost. Poslové tedy dostali rozkaz – přesně po 100 dnech cestování se mají věštkyní zeptat, co panovník dělá nebo co chystá v ten daný den. Výhodou je, že poslové nemohou v té chvíli nic tušit, a tak vládce nabývá jisté výhody.

Den věštby

V den, kdy mají předpovídat, udělá Kroisos strašně bizarní věc. Nařídí chytit velkou želvu a nechat ji vařit v měděném kotli s poraženým jehnětem. Když poslové vejdou do svatyně boha Apollóna v Delfách, Pýthie se nadechne a v extatickém stavu začne křičet: „V současné době cítím vůni vařené želvy s velkým štítem, v měděném hrnci se vaří spolu s jehnětem. Měděný kotel je dole, poklice nahoře.“ Delfy jako jediné uměly odpověď.

Drogy vyvolávají vize

Historické písemnictví pravidelně zobrazuje věštění tak, že se Pýthie zvedne na vyvýšené místo na své trojnožce a zhluboka se nadechne z vázy na něm položené. Pozdější zkoumání každopádně ukazují, že existuje možná ještě jedna nuance, která věštění a jeho průběh ovlivňuje. Kněžky jsou zpravidla mladé dámy z přilehlých Delf, které nemají v běžném životě žádné neobvyklé schopnosti.

Před věštbou každopádně vklouznou do posvátné komnaty, vykoupou se v prameni Kálí a napijí se tam vody. Ale právě na úpatí hory, kde je chrám, vystupuje na povrch půdy ethylen, plyn schopný vyvolat změny ve vědomí, který se může projevit srovnatelně s dnešními drogami. Možná byly tedy delfské kněžky narkomankami. Pýthie zjevně nebyla jedna jediná kněžka, ale spíše šlo o nespecifický termín pro vysokou kněžku Apollónova chrámu.

Prostor pro výklad

Skutečnost, že médium je uprostřed svých snů pod vlivem drog, se určilo podle toho, jak se vyjadřuje. Jejich řeč byla zpravidla zmatená a pravidelně se měnila v jakési mumlání, zatímco své vize vykřikovali zcela nesouvisle. Proto musel být nablízku kněz, jehož úkolem bylo dešifrovat věštbu. Vzhledem k mimořádnému vlivu delfského proroka jsou tito knězi hluboce vážení a je velmi pravděpodobné, že dostávají informace z celého světa, o nichž jejich protějšky nevědí.

Římští panovníci ukončili vládu Delf

Ačkoli delfský chrám zůstává v centru pozornosti opravdu dlouho, jeho věštkyně pravděpodobně nejsou schopni předvídat svůj pád. Někdy ve 4. století př. n. l. Filip II. Makedonského (382-336 př. n. l.) přivádí Delfy pod svou správu a moc kněžek Apollónovy svatyně začíná klesat. Boje mezi Makedonci a Římem v dlouhodobém horizontu znamenají zánik delfské věštírny, kterou nejprve vyrabuje panovník Sullou (138/134-78 př. n. l.) a více než 500 soch je odvezeno Neronem (37-68). Křesťanský císař Theodosius (347-395) v té době chrám ediktem zruší – jako pohanský kult.

Zdroje info: sibyla.cz, plus.rozhlas.cz

Náhledové foto: Wikimedia commons (Berthold Werner, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Delphi)