Co má společného město Chrast s knihou Codex gigas

Na úpatí Českomoravské vrchoviny se rozprostírá město Chrast, jehož historie se začala psát ve 2. polovině 13. století. Za jeho založením stáli nejspíš mniši z Podlažického kláštera, který se do českých dějin zapsal jako místo vzniku jedné z největších rukopisných knih světa Codex gigas. Historické jádro Chrasti je městskou památkovou zónou. 

Cestování po České republice je bezesporu velmi zajímavé. Zejména pro toho, koho baví tuzemské přírodní i historické památky, kterých máme u nás opravdu hodně. Po Sametové revoluci města i vesnice dostaly nové kabáty. Už v nich nevládne socialistická šeď a otlučené fasády, ale na mnohé je prostě radost pohledět.

Codex gigas

Chrast jako vesnici založili mnichové z benediktinského kláštera v Podlažicích, jež jsou nyní částí Chrasti. Klášter byl založený v roce 1159 šlechticem Vrbatou a fungoval téměř dvě stě let, než ho v roce 1421 zničili husité při svém tažení východními Čechy. Klášter již obnoven nebyl. Dnes na jeho místě stojí barokní kostel svaté Markéty ze 17. století.

Na počátku 13. století v klášteře v Podlažicích vznikla rukopisná kniha Codex gigas, jíž se podle vyobrazení ďábla říká také Ďáblova bible. Její autor chtěl všechno vědění shrnout do jediného díla. Záznamy v kodexu končí rokem 1229. Kniha je svázána v dřevěných deskách o rozměrech 920×505×220 milimetrů. Ty jsou potažené světlou kůží a opatřené kovovým zdobením. Kniha původně obsahovala 320 pergamenových listů, ale osm jich zmizelo neznámo kam. Byly z knihy vyříznuté.

Kodex váží 75 kg, takže jen tak ho jeden člověk neunese. Z Podlažického kláštera se Codex gigas dostal až do sbírek císaře Rudolfa II., které se na konci třicetileté války staly objektem loupeže švédských vojsk. Vzácný rukopis Švédové ukořistili a nyní si ho vystavují v Královské knihovně ve Stockholmu.

Zámek v Chrasti

Zámek v Chrasti je bývalým sídlem královéhradeckých biskupů, a to od 17. století. Než se ale zámek dostal do jejich majetku, měl za sebou už dlouhou historii. Původně byl gotickou tvrzí, na počátku 17. století přebudovanou na renesanční zámek Markétou Berkovou z Dubé. V roce 1656 se zámek a chrastecké panství staly majetkem pražského arcibiskupa kardinála Arnošta Vojtěcha z Harrachu.

Na počátku 18. století byl zámek barokně přestavěn za účasti architekta Santiniho. I když měli královéhradečtí biskupové svou rezidenci přímo v Hradci Králové, tak oblíbenější byl zámek v Chrasti. Zázemím biskupství byl až do poloviny 20. století. V polovině 18. století vznikla zámecká zahrada ve francouzském stylu, jež byla na počátku 20. století přeměna v park. Ten je možné navštívit.

Pak byl zámek zestátněn, sídlila v něm vojenská posádka, která ho dost zdevastovala. Generální oprava celého objektu proběhla v 60. letech minulého století. V současnosti na zámku sídlí městský úřad a Městské muzeum. Stálé expozice nabízejí k prohlédnutí reprezentační sály zámku a kaple svatého Jana Nepomuckého.

Zdroj: https://www.muzeumchrast.cz/, mapy.cz

Zámek Chrast. Náhledové foto: Vlach Pavel, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Z%C3%A1mek_Chrast_(2).jpg