Co dělat, když se na výletě setkáte se zmijí

Věřte tomu nebo ne, ale pověsti této šupinaté krasavici značně křivdí. Není tak zákeřná, útočná ani jedovatá, jak se o ní povídá. Ale ani tak plachá. I u nás existují parky, v nichž se zmije ničím nerušeny vyhřívají na chodníku, zatímco mezi nimi kličkují matky s kočárky (místy přes ně dokonce skoro přejedou) a hysterii nepropadá žádná strana ani v nejmenším.

Dlužno říci, že většina lidí považuje tyhle slunící se krasavice spíše za užovky (klikatá značka totiž není 100 % rozpoznávacím znakem) a i když čas od času některý snaživec na možné nebezpečí upozorní, za chvíli se všechno zase vrátí do časem zažitých kolejí.

Nejnebezpečnější jsou zmije na jaře

Pro začátek si pamatujte, že ne vždy vás zmije musí kousnout. Koneckonců – nemá k tomu ani důvod. Jed používá primárně k usmrcení kořisti a vy jste na ni zkrátka velcí až příliš. Proč by tedy plýtvala? Tlamičkou se dokáže ohánět, aniž by přitom použila své zuby.

Zdroj obrázku: Pixabay.com

Jedu je navíc většinou málo. Ublížit by mohl snad malému dítěti nebo člověku se srdečními problémy, nicméně většinu škod obvykle napácháme sami a to tím, že ránu příliš zaškrtíme. „Mazáci ze zmijích oblastí“ se s podobnou praktikou ani nezdržují, my ostatní si však přece jen říkáme „co kdyby“, i když na zmijí uštknutí v ČR nikdo nezemřel od roku 1993.

A kdy se nejvíce bát? Na jaře. Zmije, které poprvé vylézají ze svých úkrytů bývají trochu dezorientované a během zimy se ji také vytvořila značná zásoba jedu. A jestliže ho na vás použije, určitě to nebude příjemné. Narazit můžete také na souboje mezi samci – mají spíš podobu jakéhosi přetlačování. Hadi tehdy v zápalu aktivity příliš nevnímající své okolí. A pokud je vyplašíte, můžou kousnout.

Měli byste vědět: Smrtelná dávka zmijího jedu pro člověka je 15 miligramů. I ta nejlépe zásobená zmije ho nemívá více než 10 miligramů, a navíc ho nikdy nepoužije všechen. Mimochodem – během posledních 18 let bylo u nás zaregistrováno pouhých 180 uštknutí zmijí.

Co se stane, když vás uštkne zmije

Ano, může se to stát. Narazíte na extrémně vydrážděného hada nebo ho dokonce přišlápnete. Uštknutí skoro nebolí a v 80% případů vám místo pouze otoče. Studený obklad a trochu klidu to za pár dní spraví. Pokud byste však pociťovali příznaky dušnosti (případně zmije uštkne někoho z výše zmíněné rizikové skupiny), určitě rychle zamiřte k lékaři. Hrozí totiž vznik anafylaktického šoku.

Zdroj obrázku: Pixabay.com

A kde na zmiji můžete narazit nejčastěji? Žije asi na 60 % našeho území. A to v nadmořské výšce mezi 600 až 1 500 metry nad mořem.. Miluje smíšené lesy, slatiny a bažiny s dostatkem vlhkosti a primárně jí najdeme zejména na slunných místech. Koneckonců sběrači borůvek a dalších darů přírody by mohli vyprávět.

Pozor si dejte na kupky suché trávy a roští, staré pařezy a samozřejmě ploché kameny, na nichž se ráda vyhřívá. Obvykle však zmizí ještě dříve, než se přiblížíte. Parková symbióza, zmíněná v úvodu, bývá spíše výjimkou.

Zdroj náhledového obrázku: Pixabay.com