Co bylo třeba ke vzniku života na Zemi? Vědci tvrdí, že docela obyčejný blesk

Co bylo třeba ke vzniku života na Zemi? Vědci tvrdí, že docela obyčejný blesk. Údery blesku jsou pro vznik života stejně důležité jako pády meteoritů. Tento závěr publikovali geologové z Univerzity v Leeds v Anglii. Oba jevy se podílí na vytvoření vhodných podmínek pro vznik a udržení života. Tím pádem se zdá, že život by se mohl na planetách podobných Zemi vyvíjet prostřednictvím stejného mechanismu, kdykoliv k tomu nastanou správné atmosférické podmínky.

Blesky i meteority vytvářejí fosforečnou horninu

Dosud se mělo za to, že ve vývoji života na Zemi sehrály klíčovou a jedinou roli meteority, které před více než čtyřmi miliardami let dopadaly na povrch naší planety, čímž ji obohacovaly o důležité minerály. I když se i tak přiznával jistý vliv miliardám blesků, které tehdy z atmosféry bičovaly zemský povrch, vědci z Leeds nyní přišli na to, že jejich vliv nebyl až tak vedlejší, jak by se mohlo zdát. Dokonce tvrdí, že jejich vliv na vytváření podmínek vhodných pro život je stejně zásadní jako vliv meteoritů.

Foto: Pixabay

Vedoucí výzkumných prací, doktor Benjamin Hess se svými kolegy původně studovali vzorek fulguritu, horniny, jež vznikla úderem blesku do země. Původně měl v plánu zjistit způsob, jakým se vytváří právě fulgurit, nicméně v jeho složení překvapivě nalezl i vysoké množství velmi neobvyklého a vzácného fosforečného minerálu jménem schreibersit. Fosfor je přitom při vývoji života klíčovým prvkem, který je navíc, na rozdíl od ostatních podobných hornin, rozpustný ve vodě.

„Většina modelů toho, jak se vůbec mohl na zemském povrchu vytvořit život, zahrnuje meteority, které nesou malé množství schreibersitu. Hornina vzniklá po úderu blesku ho však obsahovala relativně mnoho,“ vysvětluje podstatu svého zjištění Benjamin Hess. „A protože blesky na Zemi dopadají celkem často, zdá se, že většina fosforu potřebná pro život vznikla přímo na povrchu planety, a to nikoliv zásahem meteoritu,“ dodává.

Život mohou blesky stvořit kdykoliv i jinde

Benjamin Hess ze svých zjištění vyvozuje mimo jiné fakt, že život, jak ho známe, by se mohl na planetách podobných Zemi vyvinout kdykoliv při správných atmosférických podmínkách.

„To, že většina fosforu vznikla díky bleskům, znamená, že vznik života na jiných planetách podobných Zemi je možný i dlouho poté, co se počet dopadů meteoritů na jejich povrch omezil na minimum,“ uvádí Hess ve své studii.

Zdroj: https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-za-vznik-zivota-na-zemi-vdecime-i-bleskum-tvrdi-studie-40354203, https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3284504-blesky-mozna-prispely-ke-vzniku-zivota-na-zemi-rika-nova-teorie, https://www.czechsight.cz/fosfor-ktery-dal-vzniknout-zivotu-mohl-vytvorit-blesk/, https://www.elektrina.cz/kulovy-blesk-jak-vznika, https://dspace.cvut.cz/bitstream/handle/10467/64718/F3-BP-2016-Maly-Ondrej-Ekonomicke_zhodnoceni_implementace_ochrany_pred_atmosferickym_prepetim.pdf?sequence=-1&isAllowed=y

Náhledové foto: Pixabay