Červená Řečice: Nejstarší renesanční opevněný zámek v Čechách už měl namále. Sen se stal skutečností a z ruiny se vyloupl jedinečný skvost!

Seznámíme vás s obdivuhodnou záchranou zámku Červená Řečice, jenž to měl už spočítané. Z kdysi skvostného zámku se stala téměř zřícenina. Kdo jsou odvážlivci, kteří se pustili do boje s větrnými mlýny? A z ruiny vykřesali úchvatný zámek?

Mimochodem v roce 1925 při vykopávkách bylo potvrzeno, že zde původně stála tvrz již v druhé polovině 12. století! A právě na konci 13. století byla tvrz poprvé opevněna proti nájezdům Oty Braniborského.

Řečické panství patřilo až do roku 1415 církvi

Tehdy přešel středověký hrad na světské šlechtické majitele. Nicméně během prvních cca 80 let se tu vystřídalo asi 8 majitelů z různých rodů. Až zcestovalý a vzdělaný Šebestián z Leskovce přestavěl hrad na zámek. Načež dobudoval na hradě systém moderního opevnění, jež v polovině 16. století nemělo v Čechách obdoby. Inspiraci hledal především v Itálii.

Proč  je Červená Řečice  „Červená“?

V této době se ujímá i název Červená. Možná podle barvy pálené krytiny, jež svítila do daleka. Hrad se proměňuje v zámek i díky přestavěným obytným budovám s ranně renesančními štíty a sgrafitovou výzdobou. Poslední majitelé, páni z Říčan, ztrácejí Řečici po bitvě na Bílé Hoře. Zámek Červená Řečice se opět v roce 1623 vrací církvi. A nadále patří pražským arcibiskupům až do roku 1948.

Smutná devastace zámku Červená Řečice po vyvlastnění

Nicméně lesk této architektonické perly začal slábnout, až uhasl docela. Zasloužil se o to také místní národní výbor, kterému bohužel spadl zámek do klína. Během krátké doby představitelé rozprodali, co se rozprodat dalo. Zbytek byl rozkraden. Reprezentativní sály se vzácnými textilními tapetami z konce 18. století dokonce sloužily jako sýpky na obilí!

Pustošení pokračuje bezúplatným převodem družstvu UNIMAX

Po revoluci v roce 1989 ONV Pelhřimov převádí bezúplatně chátrající zámek Červená Řečice družstvu UNIMAX. Družstvo zde plánovalo vystavět oční sanatorium pro bohatou klientelu. Na to konto si firma bere úvěr na 16 milionů korun a mizí v nenávratnu. Situace se značně zkomplikovala. Díky nově přijatému zákonu nebylo možné zámek, resp. ruinu převést na třetí osobu.

Řešením jsou noví, avšak odvážní vlastníci

Arcibiskupství pražské ani v době socialismu nepřestalo být dle katastru vlastníkem. Po opakovaných obhlídkách zámku se církev notně zchátralého objektu nakonec zřekla. Ovšem pod podmínkou, že pozemek, na kterém renesanční zámek Červená Řečice stojí, si spolu s okolními pozemky ponechala.

Proces likvidace družstva UNIMAX byl velmi zdlouhavý. Až v roce 2008 získávají zdevastovanou stavbu noví majitelé. Nastalo těžké období vyjednávání. Půda, na které je zámek vystavěn, nakonec přešla do vlastnictví současného majitele, družstva Zámek Šebestián.  Majitelé také museli bleskově řešit havarijní stav – propadlé střechy, poškozené zdivo či podmáčené podlahy.

Zámek Červená Řečice se po dlouhých letech oděl do překrásného kabátku

Díky nesmírnému vyčerpávajícímu úsilí majitelů se ve spolupráci s odbornými firmami a šikovnými řemeslníky vyloupl z ruiny nádherný skvost. Klenot, jež rozzářil celé městečko Červená Řečice. Koneckonců velkou měrou přispěly i finance z operačního programu financovaného Evropskou unií pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj. Obnova zámku přišla majitele zatím na více než sto milionů korun.

Nádvoří zámku Červená Řečice: Foto Taťana Veselá

Při svých toulkách Vysočinou rozhodně nezapomeňte navštívit tuto nádhernou renesanční perlu. Výstavní zámek se úžasně vyjímá v celé své nové kráse. Nicméně kus kabátu mu ještě chybí. Přesto jsou místní na unikátní zámek patřičně hrdí.

Zámek při projíždění městečkem Červená Řečice nemůžete minout. Doslova vás ohromí jeho nádherný zámecký vzhled. Město Červenou Řečici spolu se zámkem najdete na Vysočině v okrese Pelhřimov. A když už zavítáte na Vysočinu, doporučujeme navštívit také klášterní komplex Opatství Želiv, jenž se nachází nedaleko zámku Červená Řečice.

Zámek Červená Řečice: Náhledové foto Taťana Veselá

Zdroje: Autor, www.cervenarecice.info, kudyznudy.cz