Černým dírám rozumíme zase o něco lépe – čeští astrofyzikové mají na kontě překvapivý objev

Černým dírám rozumíme zase o něco lépe – čeští astrofyzikové mají na kontě překvapivý objev. Podívejte se, jak český tým vrhl nové světlo na černé díry – i když to zní trochu jako paradox.

Seznamte se s hvězdnými upíry

Černé díry by se daly laikům trochu zjednodušeně popsat jako dokonalé kosmické vysavače, které místo prachu z našich podlah hodují na plynu, hvězdách a někdy i celých slunečních soustavách – podle toho, co mají zrovna poblíž.

Co čeští vědci vlastně sledovali? Malý úvod

Když vám řeknu, že čeští vědci si připsali prvenství v souvislosti s akrečním diskem, asi článek zavřete a půjdete jinam. Tak si to pojďme vysvětlit.

Představte si černou díru s obří hmotností (o těch miniaturních se tu bavit nebudeme), která se utkala v dramatickém tanci se svou doprovodnou hvězdou. Kdo vyhraje, je asi jasné. Ještě předtím však černá díra nenasytně odčerpává hmotu svého partnera a vytváří „akreční disk“ – jde o vířící, žhnoucí vír přehřátého plynu. Představte si to jako dokonalý vesmírný vír.

Foto: Pixabay

Z obrázků ho asi budete znát. Stačí připomenout, že materiál z tohoto disku může unikat skrz póly černé díry v podobě vysokoenergetických výtrysků. Je to jako způsob, jakým vesmír říká: „Ne všechno se sní, nechám vám i zbytky.“

Swift J1727.8-1613 – extra zářivý skokan roku

Až donedávna nikdo nevěděl, že Swift J1727.8-1613 vůbec existuje. Tento rentgenový binární systém (Wikipedie tento pojem vysvětluje jako „systém dvou objektů, které se navzájem přitahují gravitační silou a obíhají okolo společného těžiště“) se skrýval všem na očích, dokud v roce 2023 náhle neozářil vesmírnou scénu. V jednu chvíli zazářil dokonce jasněji než ikonická Krabí mlhovina. A mezi vědci, kteří začali tento nový jev studovat, nechyběli ani ti čeští.

Právě změření polarizace světla pomáhá vědcům přesněji určit, co se děje asi v nejchaotičtějším prostředí vesmíru – tedy v černé díře. Pomocí speciálních dalekohledů IXPE nahlédli do polarizovaného světla proudícího z akrečního disku Swift J1727.8-1613. Dozvěděli se tak hodně o jeho struktuře i o tom, jak gravitace deformuje světlo v blízkosti černé díry. A vypadá to, že tento objev otevře dveře ještě mnoha dalším.

Zdroj: https://orcid.org/0000-0001-5418-291X, https://iopscience.iop.org/article/10.3847/2041-8213/ad402e, https://denikn.cz/minuta/1603580/

Náhledové foto: DALL-E