Čarokrásná jezera Band-e Amir v Hindúkuši

Afghánistán prozatím nepatří k příliš oblíbeným turistickým cílům a to je jednoznačně dobře. Jedině tak si totiž může zachovat stále svou nevšední přírodní krásu a to i tam, kam by se jinak za běžných okolností hrnuly doslova davy turistů.

Na první pohled vypadá západní předhůří Hindúkuše jako bezútěšná pustina. Pokud však budete následovat tyrkysovou stužku řeky Band-e Amir, dostanete se zcela bez varování do jiného světa.

Krásu vápencových jezer nejlépe představí zářící slunce

Narazíte totiž na kaskádu přírodních jezer, doslova vklíněných do okolních hor. Vznikla díky okolním vápencovým skalám a vodě z tajícího sněhu, která jimi každé jaro prosakuje, čímž je rozpouští a odnáší s sebou část minerálů.

A jak je možné, že se vlhké okolní sklály doslova třpytí? Může za to prostá chemická reakce. Když se vápenitá říční voda setká s organismy (řasami), jež žijí na jejím povrchu, ty z ní odeberou část CO2, což vyvolá chemickou reakci a umožní vápenci se vysrážet v podobě travertinu. A ten už velmi dobře známe ze všech nádherných krasových oblastí celého světa. Travertin se samozřejmě nachází i na dnech jezera a zasvítí-li na něj slunce, můžete se dočkat opravdu nečekaných barevných efektů.

Když proudí voda z tajícího sněhu

To však není jediná zvláštnost, kterou se jezera Band-e Amir pyšní. Stačí sem přijet v létě, když je pohyb vody na jejich kaskádách vlivem tajícího sněhu nejintenzivnější. Právě tehdy se vyplavené minerály sráží a tvoří často až dva metry dlouhé sintrové krápníky. Můžete tak tento jinde velmi pomalý proces pozorovat doslova v živém přenosu.

Všechna jezera však nejsou stejná. V závislosti na mikroorganismech, které v nich žijí, se barva jejich vody pohybuje přes bílou a modrozelenou až po sytě tmavě modrou nebo dokonce zářivě tyrkysovou. Nejkrásnější pohled na ně pak nabízí rozhodně helikoptéra.