Carcassonne vypadá jako z pohádky a odolalo mnoha nebezpečí

Město Carcassonne znáte ze stejnojmenné deskové hry. Přitom jej však zpopularizovala tříkilometrová pevnost, která obklopuje kopii středověkého města. Dnes krásné město na jihu Francie zažilo mnoho dlouhých období útoků, hladomoru i období neobyčejné slávy.

Carcassonne jako azyl pro Kelty a Římany

Již v 6. století př. n. l. se na místě, kde stojí Carcassonne, usadili první Keltové. O tři století později zde bylo postaveno oppidum jako předpoklad budoucí perly mezi zajímavými místy Francie, kde byli Keltové později vytlačeni Římany. Tehdy začala dlouhá historie slavného opevnění.

Římané vylepšili keltské dílo a postavili věže. Tyto brilantní stavby budete moci obdivovat ve vnitřním prstenci hradeb. Ve skutečnosti má Carcassonne dvě z nich, navíc suchý příkop, padací mříže a brány, které musely hlídat nejméně dvě osoby. Ale vzhledem k počtu útoků to není nijak zvláštní. Seznam protivníků města byl ve skutečnosti dlouhý.

Město zažilo výpravu s krvavým koncem

Papež Inocenc III. sem skutečně vyslal tažení. V roce 1208 zamířily do Carcassonne oddíly francouzských rytířů, aby nedalekému vikomtovi Raymondu Rogeru Trencavelovi důrazně vysvětlily, že si nemá zahrávat s katarským hnutím.

Vojáci se hradu zmocnili po 15 dnech. Za odměnu se ozbrojené síly zbavily 20 000 obětí. Rod Trenacavelů o svůj majetek přišel, ale během několika dalších dlouhých let se jej pokusil znovu dobýt a vysídlit. Do bojů musel zasáhnout francouzský král, který nechal zónu kolem Carcassonne zničit do základů a vybudovat nezbytný hraniční bod.

Pád říše způsobil i mír

Místo začalo být opravován a panovník nechal zpevnit zdi pevností. Tehdy vznikla legenda o nedobytnosti hradu. Ostatně panovník Eduard, známý jako Černý princ, si zde vylámal zuby. Po tomto zklamání nemohl do konce života cestovat do Francie. Další neštěstí Carcassonne potkalo, když se hranice posunula na jih. Sídlo ztratilo svou vážnost a začalo chátrat.

Okolnosti se vystupňovali do té míry, že francouzští radní v polovině 19. století skutečně uvažovali o tom, že pevnost nechají rozprášit. Paleontolog Jean-Pierre Cros Mayrevieille a spisovatel Mérimé tuto akci zarazili. Při rekonstrukci místa byl přizván i restaurovatel, který měl na věc více romantický pohled.

Zdroje info: kudyznudy.cz, cestujeme.cz

Náhledové foto: Pixabay