Bezcílné cestování prostě baví

Východní filosofie tvrdí, že i cesta může být cíl. A určitě není překvapivé, že podobné směry dnes pronikly i do cestování. Jak se tedy cestuje „bezcílně“ a co si pro takový případ připravit? Někomu stačí třeba jen krabička zápalek…

Může to být jistým způsobem osvěžující. Netíží vás žádný itinerář, v ideálním případě ani odjezdy hromadné dopravy (máte-li vlastní auto nebo cestujete stopem) a ubytování se také vždycky někde najde, i kdyby mělo jít jen o pole kukuřice. Ne, není to styl pro každého, ale pokud to chcete přece jenom vyzkoušet, můžete použít následující způsob.

Když za vás rozhoduje sirka

Každé ráno se jednoduše postavte na nejbližší křižovatku. Máte? Pak si hoďte sirkou. Kam padne hlavička, tam se vydáte. Alternativně lze použít i minci nebo cokoliv jiného. Teprve poté se podívejte do mapy a zjistěte, co vás v tomhle směru čeká – nebo prostě vyrazte jen tak a zjistěte, kam dojdete. První varianta však bývá lepší. Bylo by škoda po návratu domů zjistit, že jste jen o jednu odbočku minuli třeba místní vyhlášené arboretum nebo zámek. Ukazatelů sice bývá na cestách dost a dost, ale ne vždy jsou 100 % spolehlivé.

Dejte někomu vědět, kudy a kam se vydáte

Jakmile budete mít jasno, oznamte své plány komukoliv, kdo slouží jako vaše spojka – třeba rodina nebo kamarádka. Bezpečnost je důležitá a pokud se večer neozvete, budou vědět, kde a kam zalarmovat příslušné úřady.

Dejte si pozor i při stopování. Vždy vybírejte auta, obsazená nejlépe rodinami. Tady je riziko minimální. A nemusíte se cítit provinile, pokud vám zastaví někdo, ke komu si jednoduše sednout nechcete. Pocit studu není na místě a přesto ho mnohé cestovatelky až příliš často pociťují (muži v tomto bývají ve značné výhodě). Oprostěte se o d něj, jde přece o vaše zdraví anebo dokonce život!