Aokigahara bývá označován jako Les sebevrahů. Děsivé a nejzáhadnější místo v Japonsku

les

Aokigahara býval obyčejný les do doby, než ho zviditelnil japonský spisovatel Seičó Macumoto. V roce 1960 napsal román, kde vypodobnil Aokigaharu jako záhadné místo, kam odcházejí lidé umřít. Jeho román nastartoval obrovskou vlnu sebevražd.

Les sebevrahů se nachází na severozápadním úpatí hory Fudži

Ačkoliv máme o Japonsku představu velmi vzdělané země, román Černé moře stromů doslova rozpoutal peklo. Lidé rázem les přejmenovali na „Les sebevrahů“ a skutečně odcházeli k posvátné hoře umřít. V závěsu za spisovatelem šel i geolog Azusa Hajano, který o ponurém lese natočil krátký film a tím více les celosvětově proslavil.

Není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu

Historici totiž tvrdí, že toto místo bylo se smrtí spojováno už v dávné minulosti. Měli se tu setkávat démoni z japonské mytologie. Les začal přitahovat lidi se sebevražednými myšlenkami. Situace došla tak daleko, že se Les sebevrahů stal druhým místem s největším počtem sebevražd po Golden Gate Bridge v Kalifornii. Jen  roce 2002 tu policisté postupně objevovali 78 nešťastníků, které sem přivedla myšlenka na smrt.

Japonské úřady se snaží všemi možnými způsoby les vyčistit od negativní energie, ale stále se jim nedaří. Les se rozkládá až na 35 km² a policie není schopna celý prostor uhlídat.  Nicméně mezi stromy rozvěsila plakáty s pozitivními myšlenkami. Jsou tu i cedule s nápisy, které by měly povzbuzovat k životu. A nechybí ani telefonní čísla na psychology.

Rok 2003 získal smutnou bilanci

V temném lese policie našla dokonce 105 těl. Navíc ne všechna těla jsou nalezena, protože les je místy neprostupný. Proto policii od roku 1970 pomáhají při hledání sebevrahů i dobrovolníci či novináři. Úřady dokonce už přestaly zveřejňovat statistiky mrtvých, jenže Les sebevrahů se už tak hluboce vžil do krve nešťastníků, že les stále vyhledávají.

Náhledové foto: Pixabay

Zdroje: Wikipedia.org, reflex.cz, idnes.cz

favicon

V Čechách je krásně, tak proč někdy nevyrazit za hranice všedních dnů...?