Tajemná Macocha, Zlý sifon a další zajímavosti Moravského krasu

Na dno naší nejznámější propasti by se měl nejméně jednou za život určitě podívat každý. Není to totiž jen o ní. Cesta Moravským krasem v její blízkosti je také nezapomenutelná. Musíte jen vědět, kam se podívat.

Vsadíte-li na kompletní okruh, zahrnující Punkevní jeskyně i Macochu, pak se můžete těšit asi na hodinovou prohlídku. Zaplavete si při ní na lodičkách, ovšem značnou část jeskyní prozkoumáte doslova na vlastní chodidla. Ale není třeba se bát. První polovina trasy (až do Macochy) je bezbariérová a nenáročná.

Počátky jeskyňářství u nás

Zdejší jeskynní komplex lákal celou řadu zvědavců a první solidní objevitelské pokusy se tak objevily už v roce 1909. Používaly se při nich dlouhé kovové žebříky i lana, takže rozhodně nešlo o bezpečný výlet.

Zdroj obrázku: Pixabay.com

Dnes je situace zcela jiná, až k samotné Macoše vás v případě zájmu doveze lanovka a vstup do podzemí je všechno jen ne nebezpečný. Procházet budete několika jeskyněmi s nádhernou krápníkovou výzdobou. K nejkrásnějším zážitkům určitě patří Zrcadlové jezero nebo pohled do vysokých skalních komínů, pod nimiž se nacházejí stalagmity s dokonale ohlazenými vršky (vypadají doslova jako useknuté).

Do Punkevních jeskyní vodní cestou

Velmi dlouho bylo však možné se do útrob těchto přírodních skvostů dostat jen po souši. Vodní cestu blokoval útvar, známý jako Zlý sifon. Jde vlastně o propadlý jeskynní strop, sahající hluboko pod úroveň vody. Jeho zdolání bylo nemožné. Jen na krátkou dobu se podařilo odčerpat dostatečné množství vody, pak však přišla náhlá povodeň a celé místo se znovu a tentokrát definitivně zaplavilo.

Celý problém nakonec vyřešil až tým Karla Absolona v roce 1933 – skalní stěnu nad Zlým sifonem jednoduše prorazil. Dnes se po této trase plaví lodičky, které vás vyvezou ze dna Macochy znovu na denní světlo.

Zdroj obrázku: commons.wikimedia.org

Do Masarykova dómu

Jejich cesta je přerušena pouze v jednom místě – a to tzv. Masarykovým dómem, který vám průvodci mohou představit i jako Pohádkovou jeskyni. Je nasvícen zcela jinak než ostatní jeskynní prostory. A nikdy se tu nebudete s ostatními návštěvníky tlačit.

U břehu totiž může kotvit vždy jen jedna lodička s ne více než 30 lidmi. Doporučujeme nastoupit na tu úplně poslední, která nemusí z místa odjezdu příliš spěchat. Nikdo vás tak nebude popohánět a celou prohlídku si náležitě vychutnáte.

I samotná cesta na lodičce je velmi zajímavá. Hladina krásně zelenkavě světélkuje a a čas od času průvodce se svojí baterkou upozorní na zajímavou výzdobu nad vámi. Určitě stojí za to zdvihnout hlavu a chvíli se kochat. Jen pozor – místy jsou skalní stěny opravdu příkré a nízké a byť na to průvodce včas upozorňuje, stejně se vyplatí dávat si pozor. Případná boule na čele by totiž jistě nebyla právě žádaným suvenýrem z Moravského krasu.

Zdroj náhledového obrázku: commons.wikimedia.org