Ostrov Vis

Ostrov Vis

Ostrov leží ve vnějším pásu středo-dalmatských ostrovů a jeho rozloha je 90,3 km² s počtem asi 4 300 obyvatel. Nejvyšším bodem tohoto ostrova je Hum s výškou 587 m, který se nachází na jihozápadě ostrova. V červenci na tomto místě činí objem vodních srážek jen 40 mm a průměrná teplota je 24 ˚C, což přestavuje pro pobyt velmi mírné a pro turisty i obyvatele příjemné klima. Část tohoto vnitrozemí tvoří velmi úrodné „polje“, které jsou i v současné době zemědělsky plně využívané. Pěstuje se zde zejména vinná réva, ovoce, zelenina a známé olivovníky. Hlavní význam má v této oblost také rybolov a hlavním místem zpracování ryb je v Komiže.

Peljesac

Ostrov Vis a historie

V historické době již od doby 6. stol. př. n. l. byl ostrov Vis osídlen Liburny, které pak vystřídali Řekové. Známý Dionysos ze Syrakus zde založil začátkem 4. stol. př. n. l. v jadranském přímoří první řeckou kolonii, která se jmenovala se Issa a ležela právě na místě městečka Visu. Issa se pak záhy stala samostatným svobodným městem, „polis“ a zakládala v okolí své další kolonie Tragurion – Trogir, Epetion – Stobreč a mnohé další. Před koncem daného letopočtu ji však zcela ovládli Římané a krátce poté byla zničena při stěhování národů. Pak došlo ke znovuosídlení Chorvaty a ostrov Vis sdílel osudy ostatních zde ležících chorvatských osad.

Dochované památky

Za napoleonských válek zde měli Angličané svůj opěrný bod a z pěti pevností zůstaly dodnes zříceniny. Po napoleonských válkách pak připadl v roce 1818 Vis Rakousku a následně byl na 2 roky zabrán Italy. V roce 1866 došlo na severním pobřeží ostrova v italsko-rakouské válce k proslulé námořní bitvě a zvítězilo rakouské loďstvo pod velením admirála Tegetthoffa. Ostrov Vis patří ke Království SHS od roku 1920. Na podzim v roce 1943 byl hlavní základnou národně-osvobozeneckého jugoslávského námořnictva. V následujícím roce až do osvobození Bělehradu zde bylo sídlo hlavního štábu národně- osvobozeneckých sil a ležela zde známá Titova jeskyně s vyhlídkou nad městečkem Komiža. Jižně od Komiže byla vojenská základna Stupičce, která je nyní opuštěná. Teprve od roku 1989 je opět zpřístupněna pro turisty.

Chorvatské ostrovy

Ostrov Vis má dobré trajektové spojení se Splitem z přístavu města Visu. Jižní pobřeží tohoto ostrova je tvořeno mnoha malými krásnými, čarovnými zátokami. Proslulá je zde zejména úzká, zátoka Stiniva uzavřená mezi skalami s malou oblázkovou pláží v jejím úplném závěru a v současné době je pod státní ochranou. Nádherné jsou Ploče, Vela Travna, Mala Travna, Taleška mala, Taleška vela, Srebrena a mnoho dalších. Na výlet se vydejte na okružní plavby po okolních ostrovech spojené s piknikem. Navštivte také Modrou jeskyni na Biševu nebo Zelenou jeskyni na ostrůvku Ravnik.Hvar

Ostrov Hvar

Ostrov Hvar je svou rozlohou 299,6 km² čtvrtým největším ostrovem v jadranském souostroví a současně druhým nejdelším 68 km. Ostrov Hvar leží ve vnějším pásu Středodalmatských ostrovů a je od ostrova Brač oddělen Hvarským průlivem a pak od ostrova Korčula Korčulským průlivem. Od poloostrova Pelješac jej dělí Neretvanský průliv, od Paklených ostrovů Paklený průliv. Ostrov Hvar se vyznačuje velmi mírným příjemným podnebím a vyniká také nejvyšší insolací, což je největší počet hodin slunečního svitu na celém východním Jadranu, který čítá neuvěřitelných 2718 hodin ročně.

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *